Psáře
Psáře jako samostatná farnost.
Kostel Nejsvětější Trojice postavený ve 13. stol. patří do Římsko-katolické farnosti v Divišově. Před husitskými válkami byl kostelem farním a měl svého faráře. Budova fary se nedochovala, zatímco jména několika farářů ano (Zdeněk +1364, Petr 1383 ap.). Název Psáře pochází z doby, kdy v malé tvrzi chovali lovecké psy, o které se starali „psáři“.
Počátky českého státu.
Už od 10. století přemyslovská knížata postupně kolonizovala celé území Čech a ve stylu karolínské renesance (císař Karel Veliký +814) se snažila vybudovat feudální stát, jak po stránce civilní, tak církevní.
Hradská soustava.
Nová opevněná hradiště s vojenskou posádkou zajišťovala jak správu civilní s úředníky, tak správu církevní tzv. velkofarnostmi. Příkladem toho je nedaleké Lštění s kostelem sv. Klimenta, které bylo centrem velkofarnosti. Žil tam duchovní, který zajišťoval církevní správu na území, které se krylo s územím působnosti tohoto hradiště.
Církevní organizace.
Po zřízení pražského biskupství v roce 973 a s nástupem biskupa Vojtěcha (+997) se církev snažila osvobozovat od područí panovníka, aby mohla svobodně konat své poslání. V tomto procesu je to diecézní biskup, kiterý zakládá nebo potvrzuje farnosti, které se mohou rozvíjet v moderním slova smyslu, protože nepodléhají moci knížete nebo šlechtického rodu.
A tak právě od 13.století je farní síť natolik hustá, že neexistuje území, které by do nějaké farnosti nepatřilo. A územní velikost farnosti se řídila zásadou dostupnosti, aby pro věřící, kteří chodili pěšky, farní kostel nebyl příliš daleko. Příkladem je 7 kostelů v naší farnosti, které byly postaveny ve 13.stol. a před husitskými válkami tvořily samoéstatné farnosti.
Farnost.
Je základní správní jednotka církve na určitém území pro věřící tohoto území. Už ve 13.století musel být farní kostel patřičně vybavený křtitelnicí, oltářem, svatostánkem, zvony a farou pro faráře.
Křesťan na základě křtu je duchovně spojen s Kristem a zároveň je členem společenství církve. Snaží se žít podle Desatera a Kristova evangelia. Šest dní pracuje a sedmý den (neděli) světí, tedy nepracuje a účastní se slavnostní bohoslužby v kostele.
Alespoň jednou za rok se zpovídá a přijímá eucharistii. V době dospívání přijímá svátost biřmování (svátost křesťanské dospělosti), má svatbu v kostele. Tvoří rodinu, která je základní buňkou církve i občanské společnosti. Nechává křtít své děti a v době nemoci přijímá pro posilu svátost nemocných. Přispívá na potřeby farnosti, kněze a biskupa. Věří ve věčný život s Bohem, a proto při svém úmrtí má důstojný pohřeb.
Reorganizace farnosti.
Během 7. staletí se farnosti buď slučovaly nebo dělili – podle hustoty obyvatelstva. Po velkých válkách při velkém úbytku obyvatel byly Psáře spravovány z Divišova. S růstem obyvatel roku 1787 nově založena farnost Zdebuzeves s kostelem ve Psářích, Soběšíně a Otrybech. S vylidňováním venkova farnost Zdebuzeves zrušena a její území se 4 kostely v roce 2004 bylo připojeno do farnosti Divišov.
Opravy kostela a zvonice za posledních 30 let.
U kostela to je nová elektroinstalace, odvlhčení zdiva, nové okapy, nová fasáda, nová střecha z dvojitého šindele, dvakrát nátěr střechy, obnovena iluzívní malba interiéru, doplněny chybějící řezby na hlavním oltáři, restaurována kazatelna, zhotoven nový obětní stůl, zavedeno ozvučení interiéru. To vše za 885.000,- Kč. V letech 2016-19 provedena nákladná rekonstrukce zvonice za cca 3,1 mil. Kč.