Promluva z 3. neděle velikonoční
Boží milosrdenství.
V evangeliu z minulém neděle říká Zmrtvýchvstalý Ježíš učedníkům: „Přijměte Ducha Svatého! Komu hříchy odpustíte, tomu jsou odpuštěny, komu je neodpustíte, odpuštěny nejsou“(Jan 20, 20-25). A také jsme si řekli, že Boží milosrdenství je pro nás tím největším darem křesťanských velikonoc.
Když nemocný o své nemoci neví nebo dokonce nechce vědět, nemůže být léčen a uzdraven. Papež Jan Pavel II. ve své encyklice o Duchu Svatém píše o zjevení se Ducha Svatého v tajemství velikonoc. Že Duch Svatý „usvědčí svět ze hříchu“ (Jan 16,8). O tzv. „prvotním hříchu“ (Gen 3,15n) se bystře vyjadřuje sv. Agustin, že je to „láska k sobě až k pohrdání Bohem“.
Právě láska k sobě pobádala naše prarodiče k počáteční vzpouře a vedla k tomu, že se pak hřích rozšířil v celé historii člověka. Hlavním mottem evropského osvícenství až do dnešních dnů jsou proto slova Pokušitele „budete jako Bůh znát dobro i zlo (Gn 3,5), budete sami rozhodovat, co je dobré a co je zlé.
Opakem této dimenze hříchu je láska k Bohu až k pohrdání sebou. Tímto způsobem se dostáváme do kontaktu s tajemstvím vykoupení člověka a vede nás v tom Duch Svatý. On nám dává proniknout do hlubin tajemství Kristova kříže a zároveň se sklánět nad propastí zla, jehož tvůrcem i obětí je už od počátku dějin člověk.
Cílem tohoto „usvědčení“ není odsouzení světa. Jestliže Církev nazývá v síle Ducha Svatého zlo plným jménem, pak to dělá pouze proto, aby ukázala člověku možnost toto zlo přemoci tím, že se otevře lásce k Bohu až k pohrdání sebou. A to je plod Božího milosrdenství. Bůh se v Ježíši Kristu sklání nad člověkem, aby ho pozvedl a pomohl mu vydat se na cestu s novou silou.
Člověk totiž není schopen sám se postavit na nohy; potřebuje pomoc Ducha Svatého. Odmítne-li tuto pomoc, spáchá hřích. Kristus ho nazval „rouháním proti Duchu svatému“ a zároveň prohlásil, že takový hřích nebude odpuštěn. Proč je neodpustitelný? Protože vylučuje v člověku samu touhu po odpuštění. Člověk odmítá Boží lásku a milosrdenství, protože si myslí, že sám je Bůh. Má zato, že si vystačí sám.
mk