Objev předrománského zdiva u kostela sv. Bartoloměje v Divišově
Při revitalizaci náměstí byly u severní stěny kostela odstraněny betonové žlaby, které odváděly veškeré srážkové vody. Nově se ukázalo jako nezbytné řešit vlhkost zdiva. Proto kromě dvou odpadů z okapů, se na základě projektu odborné firmy přikročilo k vybudování větracího kanálu, umístěného u základů obvodového zdiva kostela. Odhadované náklady tohoto opatření proti vlhkosti přesáhnou částku 220.000,- Kč.
Při tom bylo objeveno zdivo starší s klenbou než je stávající pozdně románské zdivo z poloviny 13.století. Tento objev vede k domněnce, že před románským kostelem stál kostel starší s kamenným zdivem.
V období kolonizace za vlády Přemyslovců získali střední úsek řeky Sázavy příslušníci prastarého šlechtického rodu, jehož rodovým sídlem byl Divišov. Na vnější stěně místního kostela byly odkryty fragmenty románského epitafu s erbovní osmicípou hvězdou, jak to uvádí Zdeněk Sternberg v rámci komentáře knihy mladého Františka Palackého Dějiny rodu Sternbergů z roku 1824.
Také ve sklepeních budovy fary jsou patrny zbytky raně románského zdiva naznačující existenci někdejšího pevného panského sídla. Městečko Divišov dostalo jméno po prvním prapředku rodu Divišů z Divišova, který je k roku 1130 průkazně uváděn jako osobní přítel a rádce knížete Soběslava I. Jeho potomek Zdeslav z Divišova v roce 1241 vybudoval hrad Český Šternberk, po kterém se Divišovici přejmenovali na Sternbergy.
Proto je velmi pravděpodobné, že na místě dnešního kostela stál už ve 12. století jeho zděný předchůdce, který náležel k opevnění venkovské tvrze na místě dnešní fary. A právě o existenci tohoto staršího kostela může svědčit objevené starší zdivo s klenbou objevené na severní straně.
Ve současném zdivu schodiště na věž a schodiště na kůr byly dále objeveny druhotně použité fragmenty z románského západního portálu, jak to potvrdil náš přední archeolog prof. Petr Sommer při své návštěvě v Divišově v roce 2005. ThDr. Miloslav Kněz
